Z Ameriky přes pulty v českých knihkupectvích, kde se kniha stala oblíbenou knihou YA čtenářů, až po dopisy, které nikdy neměly být přečteny.
Dopisy ztraceným je první díl ze série o mladých lidech, kteří si prochází těžkým životním obdobím, a volně na něj navazuje druhý díl Na co slova nestačí, na který brzy najdete recenzi TADY, i když teprve 28.9. 2020 vyjde.
Autorka Brigid Kemmererová, mimo tuto sérii o dopisování a skutečných životních problémech, napsala souběžně i fantasy sérii Temné a osamělé prokletí , která je zcela něco jiného, najdeme v ní mimo klasické království, magii či monstra.
V originále Letters to the lost vyšlo už v roce 2017, v České republice jsme si tuto knihu však mohli zakoupit až v roce 2019, kdy ji vydalo nakladatelství CooBoo.
Anotace:
Maminka Juliet Youngové byla reportážní fotografka a cestovala po celém světě. Juliet si s ní vždycky psala dopisy. Dokonce i po její smrti jí na hrobě nechává psaníčka. Je to jediný způsob, jak se s tím Juliet dovede vyrovnat.
Declan Murphy je ten typ kluka, na kterého nechcete narazit. Během veřejně prospěšných prací, které mu přikázal soud, se pokouší uprchnout démonům své minulosti.
Když si Declan přečte dopis, který najde vedle hrobu, neodolá a odepíše. Netrvá to dlouho a už se svěřuje úplně cizímu člověku a je jasné, že mají opravdu hodně společného. Ale Declan ani Juliet netuší, s kým si ve skutečnosti píší. Když se do jejich dopisů zamotá dění ve škole a přeskočí jiskra, tak však Juliet s Declanem zjistí, že pravda by je mohla navždy rozdělit.
"Jedna definice popisuje šílenství tak, že člověk dělá pořád dokola to samé a čeká jiný výsledek."
"Někdy jsou chlapi jako mimina, Juliet. Stačí jim jenom nabídnout hračku a odvedeš jejich pozornost."
"Krutá hůl náhody do krvava mě bije, hlavu však neskloní."
"Jsi přesně tak silná, jak jsem si myslel."
"Cestu si každý vyšlapává sám. Se zavřenýma očima si cestu nevyšlapeš."
Kniha byla velmi čtivá a za mě rozhodně originální, po stránce dopisování. Ty jsem na tom asi nejvíc milovala. Dopisy ztraceným byla plná reálných problémů nás mladých lidí, ať jsou to ztráty příbuzných, alkoholu, nenávisti či šikany. Četla se mi opravdu dobře, chtěla jsem ji mít přečtenou co nejdřív, protože mi měl přijít recenzní výtisk pokračování, takže abych to měla takové ucelené, ale nečekala jsem, že to slupnu jako malinu. Autorka píše čtivě a poutavě, takže člověku se ani nechce od knihy odtrhnout, i když asi každému bylo jasné, jak to mezi hlavními postavami dopadne. Takže za mě, rozhodně WOW. Teď jsem už jen zvědavá, jaké bude pokračování, a jestli to nebude klišé.
"Někdy si myslím, že osud se proti nám často spikne. Nebo možná se spikne s námi."
Ukázka:
Knížku jsem měla zařazenou ve Čtenářské výzvě 2020 na Databázi knih pod tématem:
8. Kniha s názvem vystihující vaši osobnost nebo náladu
Hodnocení: 5/5