top of page
Obrázek autoraLenny.cka

Recenze: Tiché roky

Pro milovníky novodobé kvalitní české literatury je tu opět dílo z rukou Aleny Mornštajnové, které se čte jedním dechem.

Alena Mornštajnová nechala tuto knihu vydat na jaře roku 2019, těsně pře maturitami. Moc dobře si to pamatuji, protože jsem si vytáhla knihu Chlapec v pruhovaném pyžamu, kde se vyskytuje stejná tématika jako u Hany, a tak jsem zmínila tuto autorku, kterou bych zařadila do stejného literárního směru. Učitelka byla nadšená, že jsem věděla všechna autorčina díla, dokonce i to čtvrté poslední, Tiché roky.


V porovnání s Hanou z období druhé světové války jsou Tiché roky spíše o období komunismu v rodině nadaných lidí, ve které dojde k tragédii a musí si tak nést následky celý život. Nejvíce to ale odskáče Bohdanka.


Anotace:

Bohdana je uzavřená dívka, která žije pouze s mrzutým otcem, a dobrosrdečnou, ale poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě, a také tajemství, které ji nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v nemocnici oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Jenže jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, řekněte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je odlišný od předchozích. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky.


Mlčení má tu výhodu, že vás nikdo nemůže přistihnout při lži a každý si vaše mlčení vysvětlí po svém.


Ke každému cíli vede cesta, jen je potřeba ji najít.


Tiché roky jsem si zamilovala stejně jako Hanu nebo Slepou mapu. Mohu jen a jen doporučit všem čtenářům. Rozhodně právem kniha získala ocenění Kniha roku - Čtení tě mění 2019, ve které se stala absolutním vítězem. Knihy z rukou Aleny Mornštajnové se pro mě staly jednoznačně srdeční záležitostí a nedám na ně dopustit. Aktuálně už mi od mé oblíbené české autorky zbývá přečíst pouze Hotýlek, když nebudu počítat dětskou knihu Strašidýlko Stráša a společné dílo s více autory Divočina.


Knížku jsem měla zařazenou ve Čtenářské výzvě 2019 na Databázi knih pod tématem:

9. Kniha, která má na Databázi knih v době čtení méně než 10 komentářů

Hodnocení: 5/5


Více o autorce: Alena Mornštajnová

Více o knize: Tiché roky



Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Commenti


bottom of page